Zpátky do minulosti 1/3

6. ledna 2008 v 19:58 | Maisie |  Jednoduše
Ahojki lidičci!
Zdravím vás po takové době. No vážně, jsou to skoro dva měsíce, kdy jsem naposledy něco přidala... Tak doufám, že se bude líbiti.
Také bych vám nyní, i když opožděně, chtěla popřáti co nejlepší nový rok, ať se vám splní, to co jste si do něho přáli.

I když původně zamýšlela úplně jiné události, začal se jí před očima odehrávat příběh, který stále víc a víc začala rozeznávat ve svých vzpomínkách…

Vše vlastně začalo v sobotu večer. U hrnku horkého čaje přemýšlela nad sebou. Možná by měla nechat létání v oblacích a konečně zapracovat na vylepšení prospěchu ve škole. Sama ale věděla, že snít nikdy nepřestane. Nato až moc ráda brouzdala světem fantazie…
Náhle se vyděšeně napřímila. To snad není možné! Domů přišla v půl šesté, došla si na záchod, zkontrolovala záznamník a sedla si s večeří do kuchyně. Určitě za tu dobu neuběhlo více než půl hodiny, tím si byla jistá. A přece - hodiny na zdi ukazovaly půl jedenácté. Letmo shlédla náramkové hodinky a mobil. Třikrát se čas mýlit nemohl…
"No ahoj, kde vězíš?!" ozvalo se z druhé strany telefonu. Hlas kámošky nezněl moc mile.
"Ahoj, já vím, že mám zpoždění půl hodiny… Nevím, jak se to mohlo stát… úplně jsem ztratila pojem o čase… asi jsem usnula.."
"Jo, tak ty si klidně chrápeš, a tady ti utíká životní šance..!"
"Řekni jim prosímtě, že se omlouvám, a že jsem tam během deseti minut.."
"Nemá to cenu, Lyn. Dostala to Nora."
"Co-cože?"
"Když jsi se na duel nedostavila, tak to uzavřeli.. nemohou přeci čekat na tebe celou věčnost. Je mi to líto, vážně. Jsem si jistá, že bys to zvládla více než kdo jiný… Ale už se s tím nedá nic dělat…"
Zůstala zírat na hodiny na stěně. Probodávala je očima. Když rafička mohla dopředu o takový kus, tak by zvládla určitě jednu hodinu zpátky. Jen jedna by stačila, aby se změnila její budoucnost. Svojí výhrou nad Norou si byla naprosto jistá. A teď se má vše změnit kvůli blbýmu času? Nemohla tomu uvěřit, vážně nebude ten vyvolený, který zodpoví otázky za mrtvou dívku, která se zřítila do propasti a její tělo nebylo nikdy objeveno?
***
Pondělí, půl osmé ráno
Lyn usedla v autobusu na první volné místo, které našla. Nebylo to v přeplněném voze nejlehčí, ale když se člověk snažil, někam se vždycky vmáčkl.
"Jsem vzduch?" zavolá o dvě sedadla plavovlasá dívka ve školní uniformě. Lyn se otočila. Bez jakýchkoli emocí ve tváři se přemístila za Hazel. Její kámoška se podivila.
"Co je s tebou? Vypadáš, jako bys ztratila smysl života...," pousmála se Hazel a upírala na Lyn oči.
"A ty bys ho ještě po tom všem měla?? Já vím, že přeháním… Ale záleželo mi na tom…"
"Na čem? A co to plácáš? Tvůj smysl přece začne běhat od soboty," smála se Hazel. "Neříkej, že se netěšíš, až to Noře natřeš… Hm?"
"A kdy prosím tě? Jediná šance mi předevčírem utekla…"
"Kde žiješ? Duel je v sobotu… nechápu tě… jsi ok?
"Jak jako v sobotu? Byl předevčírem a … Hele, přestaň si ze mě dělat srandu, jo? Mluvili jsme o tom spolu přece."
"Ale houby! Vidíš ty lidi okolo tebe? Všichni mají na jazyku popřát ti, aby ti to v sobotu vyšlo. A když jim řekneš že už je po tom, víš, jak budou vyvádět, že to prošvihli? Ne fakt, raději nepředbíhej a pořádně se na ten den připrav! Tak pa, vystupuji, dneska mám v plánu zajímavější věci, než je škola."
Zůstala sama. Co je zase tohle? Jak to myslela? Tak zbláznila se ona, nebo okolí hraje divadlo?
Celý den poslouchala rozepře mezi jejími a Nořinými přívrženci. Opravdu, souboj se koná až za pět dní…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 20:24 | Reagovat

Maisienko, to se dělá takhle to useknout? :-| ale jinak bomba! xD Ty tvoje povídky jsou vždycky nej =o) =o*

2 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | 11. ledna 2008 v 15:42 | Reagovat

Wow... Já nemá slov! To je krásný a nepopsatelný. Proč si to takhle usekla? To potřebuje pokráčko-HNED!!!*dup dup nožičkou* Ne kecam=o)(Karís, sry za ty smajly, ale oni jsou boží a moc se mi líbí-promiň, že je používám, ale nemůžu si pomoct)... Je jedno kdy, ale hlavně když bude a to brzy. Páni, já chci taky změnit čas, kvůli chybám, který jsem tolik zpackala... To je tak krásný!!! Takový tajemný, jak je tam to s tou dívkou, která se propadla do propasti a tělo nebylo nalezeno. To potřebuje vysvětlení... Mai, nemuč mě a hrrr na pokráčko, pls. A budu hodná.=o)

3 Mishie Mishie | 18. ledna 2008 v 21:46 | Reagovat

Nádherné! Ty tvoje povídky mě vždy dokážou nadchnout!! Taky bych se vrátila v čase, abych změnila dost věcí, ale život je realita!

4 Karin Karin | E-mail | Web | 23. ledna 2008 v 21:02 | Reagovat

Maisienko, plskdy plsky pls, pokráčko O=o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama