11) Tohle není můj bratr

20. června 2007 v 16:12 | Maisie |  Můj horůrek- Náhoda
Mno, tak nevím nevím... není jedenácka už moc vysoké číslo?? Vlastně nechápu, jak sem toho tolik mohla sepsat...

"Ségra, ségra, máš peníze na balónek?" překvapí mě Ed. Nejmíň hodinu ho v zábavném parku hledám. A nejmíň dvakrát jsem ho zahlédla, ale vždy mi zmizel v davu.
"Tak já ti mám něco platit a ty mě takhle zesměšníš?" obořím se na něho.
"Já? A kdy?" zatváří se nechápavě.
"No na tom pódiu u toho kouzelníka…!"
"Ale já nic neprovedl!" slzy má na krajíčku. Přesně takhle nevině a ublíženě se tvářil v autě, když jsme byli na cestě. Tu sms Bettce přeci jen asi napsal on. I přes jeho protesty ho zatáhnu do kouta, kde nejsou atrakce, a tudíž minimum lidí. Všimnu si, jeho kradmého pohledu, kudy by utekl. Když mu dojde, že by to nemělo cenu, sklopí hlavu a tichounce praví: "Já nic neprovedl."
"To vím, ale nejde mi na rozum, proč mi děláš takové naschvály…" pokusím se mluvit s klidem v hlase.
"Já ti nic neudělal!" naštvaně se ke mně otočí zády.
"Edwarde!" zvýším hlas. To na něj zřejmě zabralo. Otočí se zpátky a svýma hnědýma očkama se zahledí do mých zelených.
"To ty mi děláš ze života peklo!"
"Já?"
"Děláš vše proto, abys ten nůž měla a mě ho ani nedopřeješ!"
"Co- co o něm víš?"
"To, že zabíjí."
"A proto ho chceš?"
"Ale ne pro sebe, pro ostatní lidi."
"Aby umřeli?"
"Jo."
"A kdo má podle tebe zemřít?"
"Kromě tebe?"
"Ede, nebolí tě hlava?"
"To ty si dej pozor na svůj levý malíček u nohy." A odběhne pryč.
Ani se nesnažím ho dostihnout. Ptám se sama sebe, kdy se z tak špatného snu proberu. Tohle není můj bratr. Kde je ten starý slušňácký a věčně uřvaný klučina?
Hodlám si pořezat prsty na levé noze… levý malíček je bělejší než prsty ostatní… Bez rozmyšlení si prst uříznu. A je mi jasné jak umřu- uhniji!
Skoro to vyznělo, že chce Ed někoho zabít. A kromě mě? To by ale znamenalo, že mi ten nůž podstrčil! Pak ho nechá zmizet a já hned začnu věřit na nadpřirozeno. Musím se zasmát sama sobě. Vypadá to tak jednoduše… Ale přeci to má ještě malý háček. Ta hniloba. Nevěřím, že by existoval takový jed, aby po kouskách donutil oběť umírat, a aby jej dokázal Ed napustit na čepel. Tak co se to k sakru děje? Že by přeci jen něco… nelidského?
Za půl hodiny odcházíme všichni čtyři pryč. Rodiče jsou v nějaké výborné náladě, smějí se a baví a vůbec si nás "dětí" nevšímají. Bratr se snaží být jako vždy středem pozornosti, je nesnesitelný. Dělá, jako by se nic nestalo, což podporuje mou příšernou náladu. Pomáhá tomu ještě má blbá chůze. Když jsem si uřízla prst na ruce, a ještě k tomu malíček, nebyla to žádná katastrofa. Na noze je to však horší, člověk se furt musí snažit udržovat rovnováhu a neupadnout.
"Ty seš ale trapná!" zaječí mi Ed do ucha, sotva jsou rodiče dál, aby nic neslyšeli. Pak sek nim rozeběhne a srovná krok. Co jsem mu udělala? Proč mě nenávidí?
Ale tohle si líbit nenechám! To se uvidí, kdo je tu trapnej! Odchytnu matku stranou a tam jí sdělím, že Ed bude asi nemocný. Že omdlel, ale přeci jen machruje a dělá hrdinu, že ho nic neskolí. Dále jí poprosím, aby mu nic neříkala a omezila jeho aktivitu. Ona mi na to skočí, jakékoli podezření překryla mateřská láska; každou minutu ho napomene, aby se sklidnil a nepředváděl. Pak, asi po půl hodině, zůstane poslušně a bez reptání šlapat vedle maminky. Nemáš mě Ede štvát, pomsty miluji!
"Jsi v pořádku?" zeptá se mě matka.
"Jen trochu unavená," zalžu, ale přeci jen zívnu.
"Dnešní den byl báječný. Jsi ospalá zaslouženě," projeví se zase matka.
"Jo, jedna kráva nemá dva prsty," řekne, jak nejhlasitěji to jde, Ed.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanako Hanako | Web | 20. června 2007 v 19:32 | Reagovat

osobo...mě z tebe snad šlehne:D

2 Mishie Mishie | Web | 22. června 2007 v 14:53 | Reagovat

mě taky...tomudle se musím smát,připadá mi to mýho bratra:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama